Isak oažžu Rebekka áhkkán
1 Abraham lei juo hui boaris, ja Hearrá lei buressivdnidan su juohke láhkái. 2 Abraham dajai dal bálvásis, iežas viesu boarrásepmosii, gii hálddašii oppa su opmodaga: “Bija gieđa mu askái 3 ja vuortno munnje Hearrá, almmi ja eatnama Ipmila bokte, ahte it váldde mu bárdnái áhká daid kanaanlaččaid nieiddain geat ásset min birra, 4 muhto manat mu eatnamii, mu soga lusa, ja vieččat doppe áhká bárdnásan Isakii.” 5 Bálvá jearai sus: “Naba jos nieida ii dáhto vuolgit mu mielde? Galggango mun dalle doalvut du bártni ruoktot dan eatnamii gos don leat vuolgán?” 6 Abraham vástidii: “Ale fal doalvvo mu bártni dohko! 7 Hearrá, almmi Ipmil, gii válddii mu áhččán viesus ja dan eatnamis gos mun riegádin, son gii vuortnui munnje ahte son addá mu nállái dán eatnama, son vuolggaha eŋgelis du ovddabeale, vai gávnnat doppe áhká mu bárdnái. 8 Jos nieida ii dáhto vuolgit du mielde, de don leat čovdojuvvon dán vális, muhto ale fal doalvvo mu bártni dohko.” 9 De bálvá bijai gieđa isidis Abrahama askái ja vuortnui dan sutnje.
10 Bálvá válddii logi isidis kamelain ja buotlágán divrras gálvvuid su dávviriin ja vulggii Aram Naharajimii, Nahora gávpogii. 11 Doppe son luittii kamelaid livvut gáivvo lusa gávpoga olggobeallái. Lei eahketbealli, dat áigi go gávpoga nissonat bohtet viežžat čázi gáivvos. 12 Bálvá rohkadalai: “Hearrá, mu isida Abrahama Ipmil! Leage árbmugas mu isidii Abrahamii ja divtte dáhpáhuvvat ná: 13 Go mun čuoččun gáivvo luhtte ja gávpoga nieiddat bohtet viežžat čázi, 14 de mun dajan muhtun niidii: ‘Geigestivččetgo ruhku vai mun oaččun juhkat.’ Jos son dalle dadjá: ‘Juga, mun jugahan maiddái du kamelaid’, de son lea dat gean don leat mearridan bálvaleaddjásat Isakii. Das mun dieđán ahte don leat árbmugas mu isidii.” 15 Son lei illá geargan dadjamis dan, go dasa bođii Rebekka, Betuela nieida, čáhceruhkku oalggi alde. Betuel lei Abrahama vielja Nahora ja su áhká Milka bárdni. 16 Nieida lei hui čáppahámat, buhtis nieida, ii oktage olmmái lean guoskan sutnje. Son njiejai ájagáddái, devddii ruhkus ja goarkŋui fas bajás. 17 Dalle Abrahama bálvá viegai su ovddal ja dajai: “Attes munnje jugistit veaháš čázi du ruhkus.” 18 Nieida dajai: “Juga, mu hearrá”, ja son válddii ruhku gihtii ja attii sutnje juhkat. 19 Go bálvá lei geargan juhkamis, de nieida dajai: “Mun goaivvun čázi maiddái du kamelaide, vai dat besset juhkat doarvái.” 20 Son doamai gurret ruhkus jugahangárcui, viehkalii fas viežžat čázi ádjagis ja jugahii buot su kamelaid. 21 Olmmái geahčai sutnje jávohaga vai boađášii diehtit leigo Hearrá diktán su mátkki lihkostuvvat vai ii.
22 Go kamelat ledje juhkan, de olmmái válddii gollerieggá mii dettii šekelbeale ja bijai dan nieidda njunnái, ja bija su gieđaid birra guokte gollerieggá mat dedde logi šekela. 23 De son dajai: “Muitalmat gean nieida don leat. Leago áhčát viesus midjiide idjasadji?” 24 Nieida vástidii sutnje: “Mu áhčči lea Nahora ja Milka bárdni.” 25 Ja son dajai vel: “Oalggat ja fuođar mis lea valjis, ja mis lea maiddái sadji idjadit.” 26 Dalle olmmái luoitádii eatnamii, giittii Hearrá 27 ja dajai: “Máidnojuvvon lehkos Hearrá, mu isida Abrahama Ipmil, gii lea leamaš buorre ja oskkáldas mu isidii ja lea oahpistan mu isidan fulkkiid vissui!”
28 Nieida viegai ruoktot muitalit eatnis bearrašii mii lei dáhpáhuvvan. 29 Rebekkas lei viellja gean namma lei Laban, ja son viegai olbmá lusa ájagáddái 30 go lei oaidnán njunnerieggá ja giehtarieggáid oappás gieđain ja gullan maid Rebekka muitalii olbmá sárdnon sutnje. Laban bođii olbmá lusa gii lei ain čuožžumin kamelaidis luhtte ájagáttis, 31 ja dajai sutnje: “Boađe mu mielde, don gean Hearrá lea buressivdnidan! Manne don dáppe olgun čuoččut? Mun lean láhčán saji viesus, ja kamelaide lea maid sadji.” 32 Dalle olmmái manai suinna viesu lusa ja luittii kamelain nođiid. Laban buvttii kamelaide oalggaid ja fuođđara ja bálvái ja su mátkeguimmiide čázi, vai sii besse bassat julggiid.
33 Muhto go bálvvá ovdii biddjojuvvui borramuš, de son dajai: “Mun in bora ovdal go lean muitalan iežan earána.” Laban dajai: “Muital!” 34 Olmmái dajai: “Mun lean Abrahama bálvá. 35 Hearrá lea buressivdnidan mu isida valljugasat, dahkan su jábálažžan ja addán sutnje smávvaomiid ja stuorraomiid, silbba ja golli, šlávaid ja šlávvanissoniid, kamelaid ja áseniid. 36 Sara, mu hearrá áhkká, lea riegádahttán sutnje boarisvuođastis bártni, ja mu isit lea addán bárdnái buot opmodagas. 37 Mu isit vuortnuhii mu ja dajai: ‘Ale váldde mu bárdnái áhká daid kanaanlaččaid nieiddain geaid eatnamis mun ásan, 38 muhto mana mu áhči vissui, mu soga lusa, ja buvtte doppe mu bárdnái áhká.’ 39 Dalle mun dadjen hearrásan: ‘Naba jos nieida ii dáhto vuolgit mu mielde?’ 40 Son dajai munnje: ‘Hearrá gean muođuid ovddas mun lean vádjolan, vuolggaha eŋgelis du mielde ja diktá du mátkki lihkostuvvat, nu ahte don gávnnat áhká mu bárdnái mu sogas ja mu áhči viesus. 41 Go don boađát mu soga lusa, de don leat čovdojuvvon dan vális maid vurdnot munnje. Vaikko sii eai attáše nieidda dutnje, de don leat čovdojuvvon dan vális.’ 42 Go mun odne bohten ájagáddái, de mun rohkadallen: ‘Hearrá, mu isida Abrahama Ipmil, vare don attášit mu mátkki lihkostuvvat! 43 Go mun čuoččun dás ájagáttis ja dása boahtá nieida goaivut čázi, de mun dajan sutnje: Attes munnje veaháš čázi jugistit du ruhkus. 44 Jos son dalle dadjá munnje: Juga fal, mun goaivvun čázi maiddái du kamelaide, de son lea aiddo dat gean Hearrá lea mearridan áhkkán mu isida bárdnái.’ 45 Illá mun ledjen geargan dadjamis dan, go Rebekka bođii dasa ruhkku oalggi alde. Son njiejai ájagáddái goaivut čázi, ja go mun dadjen sutnje: ‘Attes munnje jugistit’, 46 de son luoitilii ruhku ja dajai: ‘Juga fal, mun jugahan maiddái du kamelaid.’ Ja mun juhken, ja son jugahii maid mu kamelaid. 47 Mun jerren sus: ‘Gean nieida don leat?’ Son vástidii: ‘Mu áhčči lea Betuel, Nahora ja Milka bárdni.’ Dalle mun adden sutnje njunnerieggá ja coggen giehtarieggáid su gieđaide, 48 luoitádin eatnamii ja rohkadallen Hearrá. Mun máidnon Hearrá, mu isida Abrahama Ipmila, gii lei oahpistan mu vádjolit rivttes bálgá ja diktán mu gávdnat isidan fuolkki nieidda áhkkán su bárdnái. 49 Ja dál, jos dii dáhttubehtet leat buorit ja oskkáldasat mu isidii, de muitalehket dan munnje. Muhto jos ehpet dáhto, de muitalehket munnje dange, vai mun dieđán maid dahkat.”
50 Laban ja Betuel vástideigga: “Dát ášši boahtá Hearrás, ii munnos leat dasa mihkkege dadjamušaid. 51 Dá lea Rebekka, váldde su mielddát. Son šaddá du isida bártni áhkkán, nugo Hearrá lea mearridan.” 52 Go Abrahama bálvá gulai sin sániid, de son luoitádii eatnamii ja rohkadalai Hearrá. 53 De son válddii ovdan silba- ja gollečiŋaid ja gárvvuid ja attii daid Rebekkai. Maiddái su eadnái ja villjii son attii divrras gálvvuid. 54 De bálvá ja su mátkeguoimmit borre ja juhke ja orro das ija.
Go sii lihkke iđđedis, de bálvá dajai: “Luitet mu dál máhccat isidan lusa.” 55 Nieidda viellja ja eadni dajaiga: “Divtte nieidda orrut min luhtte vel muhtun áiggi, goit logemat beaivvi, dasto son beassá vuolgit.” 56 Muhto bálvá dajai sudnuide: “Allet ájit mu. Hearrá lea diktán mu mátkki lihkostuvvat, luitet mu máhccat isidan lusa.” 57 Soai dajaiga: “Gohččot nieidda deike ja jerrot sus maid son áigu.” 58 Soai gohčuiga Rebekka ja jearaiga sus: “Dáhtutgo don vuolgit dán olbmá mielde?” Son vástidii: “De dáhtun.” 59 Dalle sii luite Rebekka ja su njamaheaddji vuolgit Abrahama bálvvá ja su olbmáid mielde. 60 Sii buressivdnidedje Rebekka ja dadje sutnje:
“Oabbámet, vare don šattašit
duhát geardde logiduháhin,
vare du nálli válddášii
vašálaččaidis gávpogiid opmodahkan!”
61 Rebekka ja su bálvvát čohkánedje kamelaid čielgái ja vulge. Nu bálvá doalvvui Rebekka mielddis.
62 Isak lei vádjolan Beer Lahai Roi lahkosiidda; dasgo son ásai dál Negevis. 63 Muhtumin eahketbeallái son lei vuolgán váccašit, ja go son geahčastii, de son oinnii kamelaid lahkaneamen. 64 Go Rebekka oinnii Isaka, de son luoitádii hoahpus eatnamii kamela čielggis 65 ja jearai bálvvás: “Gii lea dot olmmái gii boahtá min ovddal meahcis?” Bálvá vástidii: “Son lea mu isit.” Dalle Rebekka válddii beaittaliinni ja govččai ámadaju.
66 Bálvá muitalii Isakii buot mii lei dáhpáhuvvan. 67 Isak doalvvui Rebekka eatnis Sara goahtái ja válddii su áhkkán, ja son ráhkistii su. Nu Isak oaččui jeđđehusa eatnis jápmima maŋŋil.