Rebekka

Eadni, Sara, jámii.
Áhčči Abraham lei boaris.
Bárdni Isak lei rávásnuvvan ja dárbbašii áhká.
«Dat nieida ii ábut ránnjá álbmoga sogalaš»,
dajai Abraham, «sis leat eará ipmilat ja vierut go mis.
Son ferte leat fuolkenieida.»

Son attii iežas oskkáldas bálvái dehálaš bargogohččuma:
Son galggai gávdnat rievttes nieidda
ja váldit su mielde ruoktot Isakii.
Bálvá noađuhii logi gievrramus kamela ala
buotlágán divrras gálvvuid ja vulggii.

Máŋga beaivvi maŋŋil ollii son muhtin gáivvo rádjái.
Dat lei Nahor gávpogis, gosa Abrahama áhčči lei hávdáduvvon.
Son diđii ahte go veiggodišgoahtá,
de gávpoga nieiddat bohtet viežžat čázi gáivvos.

Bálvá dagai šiehtadusa Ipmiliin.
«Mun jearan nieiddain čázi.
Dat nieida gii fállá čázi sihke munnje ja mu kamelaide,
divtte su leahkit danin gii lea mearriduvvon Isakii!»

Ja ovdal go son lei geargan rohkadallamis,
de bođii okta nuorra, čáppa nieida, ruhku gieđas.
Son manai gáivvo lusa ja devddii ruhkui čázi.
Go vuolgigođii, de bođii bálvá viega su lusa.
«Attášit go munnje čázi?» čurvii son geađas jienain.
«Juga», vástidii nieida ja geigii sutnje ruhku.

Go lei geargan juhkamis, dajai nieida: «Dus leat kamelat?
Mun goaivvun daidda maiddái čázi, vai besset juhkat.»
Son doamahalai viežžat čázi gáivvos
dassážiigo measta golggai jugahangári ravddaid badjel.
Bálvá geahčai sutnje ja jurddašii: «Leago son die dat nieida?»

Son ozai skeaŋkkaid mas sus ledje mielde,
gollesuorpmas ja guokte gollegiehtabátti.
«Gii don leat?» jearai son nieiddas.
Nieida vástidii: «Mun lean Rebekka, Nahora; Abrahama vielja áddjut.»
Go bálvá gulai ahte son lei Abrahama fuolki,
de son luoitádii eatnamii ja giittii Ipmila.
Son bijai niidii suorbmasa ja giehtebáttiid.

Son bovdehalai nieidda vissui.
Doppe lei sus buorre dilli, ja nu maid kamelain.
Muhto ovdal go boradišgohte, dajai son: «Mus lea juoga almmuhit.»
Ja son muitalii makkár bargogohččuma son lei ožžon:
gávdnat Isakii eamida su sohkagottis.
Son muitalii rohkadusa maid son rohkadalai gáivoguoras
ja ahte Rebekka lei boahtán ja fállan sutnje čázi.

«Dáhttubehtet go addit Rebekka áhkkán Isakii?»
jearai bálvá, ja áhčči ja viellja vástideigga: «Jua!
Muhto álggus moai fertejetne jearrat sus maid son ieš háliida.»
Rebekka dajai: «Vuolggán ovttatmánus!»
Nuppi beaivvi soai juo vulggiiga,
ja sudno mielde kamelat guhkes ráidun.

Muhtun áiggi maŋŋil lei Isak váccašeame Abrahama ruovttu guovllus veaigin.
De son fuobmái muhtin guhkes kamelráiddu lahkonišgoahtime,
ja ovtta nuorra nieidda gii luoitádii kamela čielggi nalde vulos.
Nieida bođii su ovddal, ja son diđii ahte son lei su.
Son válddii Rebekka alccesis áhkkán, ja son ráhkistii su.

Loga muitalusa Biibbalis

1Abraham lei juo hui boaris, ja Hearrá lei buressivdnidan su juohke láhkái. 2Abraham dajai dal bálvásis, iežas viesu boarrásepmosii, gii hálddašii oppa su opmodaga: “Bija gieđa mu askái 3ja vuortno munnje Hearrá, almmi ja eatnama Ipmila bokte, ahte it váldde mu bárdnái áhká daid kanaanlaččaid nieiddain geat ásset min birra, 4muhto manat mu eatnamii, mu soga lusa, ja vieččat doppe áhká bárdnásan Isakii.” 5Bálvá jearai sus: “Naba jos nieida ii dáhto vuolgit mu mielde? Galggango mun dalle doalvut du bártni ruoktot dan eatnamii gos don leat vuolgán?” 6Abraham vástidii: “Ale fal doalvvo mu bártni dohko! 7Hearrá, almmi Ipmil, gii válddii mu áhččán viesus ja dan eatnamis gos mun riegádin, son gii vuortnui munnje ahte son addá mu nállái dán eatnama, son vuolggaha eŋgelis du ovddabeale, vai gávnnat doppe áhká mu bárdnái. 8Jos nieida ii dáhto vuolgit du mielde, de don leat čovdojuvvon dán vális, muhto ale fal doalvvo mu bártni dohko.” 9De bálvá bijai gieđa isidis Abrahama askái ja vuortnui dan sutnje. 10Bálvá válddii logi isidis kamelain ja buotlágán divrras gálvvuid su dávviriin ja vulggii Aram Naharajimii, Nahora gávpogii. 11Doppe son luittii kamelaid livvut gáivvo lusa gávpoga olggobeallái. Lei eahketbealli, dat áigi go gávpoga nissonat bohtet viežžat čázi gáivvos. 12Bálvá rohkadalai: “Hearrá, mu isida Abrahama Ipmil! Leage árbmugas mu isidii Abrahamii ja divtte dáhpáhuvvat ná: 13Go mun čuoččun gáivvo luhtte ja gávpoga nieiddat bohtet viežžat čázi, 14de mun dajan muhtun niidii: ‘Geigestivččetgo ruhku vai mun oaččun juhkat.’ Jos son dalle dadjá: ‘Juga, mun jugahan maiddái du kamelaid’, de son lea dat gean don leat mearridan bálvaleaddjásat Isakii. Das mun dieđán ahte don leat árbmugas mu isidii.” 15Son lei illá geargan dadjamis dan, go dasa bođii Rebekka, Betuela nieida, čáhceruhkku oalggi alde. Betuel lei Abrahama vielja Nahora ja su áhká Milka bárdni. 16Nieida lei hui čáppahámat, buhtis nieida, ii oktage olmmái lean guoskan sutnje. Son njiejai ájagáddái, devddii ruhkus ja goarkŋui fas bajás. 17Dalle Abrahama bálvá viegai su ovddal ja dajai: “Attes munnje jugistit veaháš čázi du ruhkus.” 18Nieida dajai: “Juga, mu hearrá”, ja son válddii ruhku gihtii ja attii sutnje juhkat. 19Go bálvá lei geargan juhkamis, de nieida dajai: “Mun goaivvun čázi maiddái du kamelaide, vai dat besset juhkat doarvái.” 20Son doamai gurret ruhkus jugahangárcui, viehkalii fas viežžat čázi ádjagis ja jugahii buot su kamelaid. 21Olmmái geahčai sutnje jávohaga vai boađášii diehtit leigo Hearrá diktán su mátkki lihkostuvvat vai ii. 22Go kamelat ledje juhkan, de olmmái válddii gollerieggá mii dettii šekelbeale ja bijai dan nieidda njunnái, ja bija su gieđaid birra guokte gollerieggá mat dedde logi šekela. 23De son dajai: “Muitalmat gean nieida don leat. Leago áhčát viesus midjiide idjasadji?” 24Nieida vástidii sutnje: “Mu áhčči lea Nahora ja Milka bárdni.” 25Ja son dajai vel: “Oalggat ja fuođar mis lea valjis, ja mis lea maiddái sadji idjadit.” 26Dalle olmmái luoitádii eatnamii, giittii Hearrá 27ja dajai: “Máidnojuvvon lehkos Hearrá, mu isida Abrahama Ipmil, gii lea leamaš buorre ja oskkáldas mu isidii ja lea oahpistan mu isidan fulkkiid vissui!” 28Nieida viegai ruoktot muitalit eatnis bearrašii mii lei dáhpáhuvvan. 29Rebekkas lei viellja gean namma lei Laban, ja son viegai olbmá lusa ájagáddái 30go lei oaidnán njunnerieggá ja giehtarieggáid oappás gieđain ja gullan maid Rebekka muitalii olbmá sárdnon sutnje. Laban bođii olbmá lusa gii lei ain čuožžumin kamelaidis luhtte ájagáttis, 31ja dajai sutnje: “Boađe mu mielde, don gean Hearrá lea buressivdnidan! Manne don dáppe olgun čuoččut? Mun lean láhčán saji viesus, ja kamelaide lea maid sadji.” 32Dalle olmmái manai suinna viesu lusa ja luittii kamelain nođiid. Laban buvttii kamelaide oalggaid ja fuođđara ja bálvái ja su mátkeguimmiide čázi, vai sii besse bassat julggiid. 33Muhto go bálvvá ovdii biddjojuvvui borramuš, de son dajai: “Mun in bora ovdal go lean muitalan iežan earána.” Laban dajai: “Muital!” 34Olmmái dajai: “Mun lean Abrahama bálvá. 35Hearrá lea buressivdnidan mu isida valljugasat, dahkan su jábálažžan ja addán sutnje smávvaomiid ja stuorraomiid, silbba ja golli, šlávaid ja šlávvanissoniid, kamelaid ja áseniid. 36Sara, mu hearrá áhkká, lea riegádahttán sutnje boarisvuođastis bártni, ja mu isit lea addán bárdnái buot opmodagas. 37Mu isit vuortnuhii mu ja dajai: ‘Ale váldde mu bárdnái áhká daid kanaanlaččaid nieiddain geaid eatnamis mun ásan, 38muhto mana mu áhči vissui, mu soga lusa, ja buvtte doppe mu bárdnái áhká.’ 39Dalle mun dadjen hearrásan: ‘Naba jos nieida ii dáhto vuolgit mu mielde?’ 40Son dajai munnje: ‘Hearrá gean muođuid ovddas mun lean vádjolan, vuolggaha eŋgelis du mielde ja diktá du mátkki lihkostuvvat, nu ahte don gávnnat áhká mu bárdnái mu sogas ja mu áhči viesus. 41Go don boađát mu soga lusa, de don leat čovdojuvvon dan vális maid vurdnot munnje. Vaikko sii eai attáše nieidda dutnje, de don leat čovdojuvvon dan vális.’ 42Go mun odne bohten ájagáddái, de mun rohkadallen: ‘Hearrá, mu isida Abrahama Ipmil, vare don attášit mu mátkki lihkostuvvat! 43Go mun čuoččun dás ájagáttis ja dása boahtá nieida goaivut čázi, de mun dajan sutnje: Attes munnje veaháš čázi jugistit du ruhkus. 44Jos son dalle dadjá munnje: Juga fal, mun goaivvun čázi maiddái du kamelaide, de son lea aiddo dat gean Hearrá lea mearridan áhkkán mu isida bárdnái.’ 45Illá mun ledjen geargan dadjamis dan, go Rebekka bođii dasa ruhkku oalggi alde. Son njiejai ájagáddái goaivut čázi, ja go mun dadjen sutnje: ‘Attes munnje jugistit’, 46de son luoitilii ruhku ja dajai: ‘Juga fal, mun jugahan maiddái du kamelaid.’ Ja mun juhken, ja son jugahii maid mu kamelaid. 47Mun jerren sus: ‘Gean nieida don leat?’ Son vástidii: ‘Mu áhčči lea Betuel, Nahora ja Milka bárdni.’ Dalle mun adden sutnje njunnerieggá ja coggen giehtarieggáid su gieđaide, 48luoitádin eatnamii ja rohkadallen Hearrá. Mun máidnon Hearrá, mu isida Abrahama Ipmila, gii lei oahpistan mu vádjolit rivttes bálgá ja diktán mu gávdnat isidan fuolkki nieidda áhkkán su bárdnái. 49Ja dál, jos dii dáhttubehtet leat buorit ja oskkáldasat mu isidii, de muitalehket dan munnje. Muhto jos ehpet dáhto, de muitalehket munnje dange, vai mun dieđán maid dahkat.” 50Laban ja Betuel vástideigga: “Dát ášši boahtá Hearrás, ii munnos leat dasa mihkkege dadjamušaid. 51Dá lea Rebekka, váldde su mielddát. Son šaddá du isida bártni áhkkán, nugo Hearrá lea mearridan.” 52Go Abrahama bálvá gulai sin sániid, de son luoitádii eatnamii ja rohkadalai Hearrá. 53De son válddii ovdan silba- ja gollečiŋaid ja gárvvuid ja attii daid Rebekkai. Maiddái su eadnái ja villjii son attii divrras gálvvuid. 54De bálvá ja su mátkeguoimmit borre ja juhke ja orro das ija.Go sii lihkke iđđedis, de bálvá dajai: “Luitet mu dál máhccat isidan lusa.” 55Nieidda viellja ja eadni dajaiga: “Divtte nieidda orrut min luhtte vel muhtun áiggi, goit logemat beaivvi, dasto son beassá vuolgit.” 56Muhto bálvá dajai sudnuide: “Allet ájit mu. Hearrá lea diktán mu mátkki lihkostuvvat, luitet mu máhccat isidan lusa.” 57Soai dajaiga: “Gohččot nieidda deike ja jerrot sus maid son áigu.” 58Soai gohčuiga Rebekka ja jearaiga sus: “Dáhtutgo don vuolgit dán olbmá mielde?” Son vástidii: “De dáhtun.” 59Dalle sii luite Rebekka ja su njamaheaddji vuolgit Abrahama bálvvá ja su olbmáid mielde. 60Sii buressivdnidedje Rebekka ja dadje sutnje: “Oabbámet, vare don šattašit duhát geardde logiduháhin, vare du nálli válddášii vašálaččaidis gávpogiid opmodahkan!” 61Rebekka ja su bálvvát čohkánedje kamelaid čielgái ja vulge. Nu bálvá doalvvui Rebekka mielddis. 62Isak lei vádjolan Beer Lahai Roi lahkosiidda; dasgo son ásai dál Negevis. 63Muhtumin eahketbeallái son lei vuolgán váccašit, ja go son geahčastii, de son oinnii kamelaid lahkaneamen. 64Go Rebekka oinnii Isaka, de son luoitádii hoahpus eatnamii kamela čielggis 65ja jearai bálvvás: “Gii lea dot olmmái gii boahtá min ovddal meahcis?” Bálvá vástidii: “Son lea mu isit.” Dalle Rebekka válddii beaittaliinni ja govččai ámadaju. 66Bálvá muitalii Isakii buot mii lei dáhpáhuvvan. 67Isak doalvvui Rebekka eatnis Sara goahtái ja válddii su áhkkán, ja son ráhkistii su. Nu Isak oaččui jeđđehusa eatnis jápmima maŋŋil.

Les i nettbibelen